Bůvolec běločelý - Blesbuck
Buvolec běločelý v minulosti obýval otevřené travnaté savany v dnešní Jihoafrické republice, Svazijsku a Lesothu. Kvůli nadměrnému lovu kvůli masu byl už před rokem 1900 ve Svazijsku a Lesothu vyhuben, posledních asi 2000 kusů přežilo v Jihoafrické republice. Ochrana a chov v zajetí umožnily návrat buvolců do jejich původního areálu, kromě toho byli introdukováni také na místa, kde se dříve nevyskytovali - v současnosti žijí také v Namibii, Botswaně a Zimbabwe.
* hmotnost: 55-80 kg
* délka těla: 140-160 cm
* délka ocasu: 30-45 cm
* výška v kohoutku: 85-100 cm
Samci jsou větší než samice, dosahují hmotnosti až 80 kg, zatímco samice váží 55-70 kg. Jsou to poměrně velké antilopy s protáhlou hlavou a dozadu se svažujícím hřbetem. Obě pohlaví nesou 35-50 cm dlouhé, kroužkované, zakřivené rohy podobné rohům gazel.
Na trupu je srst je matně červenohnědá, na zádi a v okolí ocasu světlejší. Nápadné jsou bílé „punčochy“ na končetinách a bílá lysina na hlavě, která je často mezi očima přerušena úzkým tmavým pruhem.
Oryx - Přímorožec Jihoafrický - Gemsbok
Přímorožec jihoafrický má šedé tělo s plavým nádechem a kontrastně, černě a bíle, zbarvený obličej, ušní boltce, břicho i nohy. Pod boky má také napadný černý pruh. V kohoutku je více jak metr vysoký, tělo má dlouhé 1,6-2,4 cm a dlouhý, černý ocas 45-90 cm. Je to robustní zvíře, které dosahuje hmotnosti 100, maximálně až 210 kg.
Obě pohlaví mají šedé kroužkované rohy, které jsou u samců významně větší než u samic. Přímorožci jihoafričtí se mnohdy dělí na dvě populace: severní a jižní. Severní přímorožci mají černě lemované a více do špičky tvarované ušní boltce, zato jižní populace je má více zakulacené.
Přidáváme i fotografii Antilopy Losí, ta sice v naší nabídce je již delší dobu, a je i velmi žádaná, možná ale nevíte jak tato největší antilopa vypadá.
Antilopa Losí - Antelope
Antilopa Losí ve společenství Zebry, je vidět, že je opravdu největší antilopou.
Antilopa losí obývá stromové a křovinaté savany, světlé lesy, polopouště i horské oblasti až do výšky přes 4000 m. n. m. v pásu přes Etiopii a jižní Kongo až do Jihoafrické republiky.
* hmotnost: 300-950 kg
* délka těla: 200-350 cm
* délka ocasu: 50-90 cm
* výška v kohoutku 120-180 cm
Antilopa losí je velké a mohutné zvíře. Dospělí samci jsou až dvakrát tak velcí než samice a mohou vážit až jednu tunu. Na kohoutku mají tukový hrbol, typickým znakem je také velký krční lalok, který je u samců větší a výraznější.
Srst na těle je krátká, žlutohnědá, u samců až rezavohnědá nebo modravě šedá. Obě pohlaví mohou mít na bocích 2-15 příčných světlých pruhů. Samci mají na hlavě hustou hnědočernou čupřinu, obě pohlaví mají tmavou krátkou hřívu, která se táhne od krku, přes kohoutek až po kořen ocasu, ten je také zakončen tmavším, černohnědým střapcem.
Obě pohlaví mají dlouhé, rovné, šroubovité rohy, které jsou kolem 65 cm dlouhé, u samců jsou delší a mohutnější.
Pakůň žíhaný - Gnu
Pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) je velký savec z čeledi turovitých (Bovidae), který obývá jižní Keňu až po sever Jižní Afriky.
Pakůň žíhaný je velké zvíře měřící 1,7 - 2,4 m, ocas: 60 až 100 cm a jeho hmotnost může přesáhnout i 270 kg. V jeho domovině obývá převážně otevřené travnaté krajiny, buše a savany. Srst na těle má nejčastěji šedou, občas světle hnědou barvu a mají úzkou černou hřívu. Na hlavě mají černý tlustý pruh táhnoucí se od rohů až po čenich; jen boční strany hlavy jsou obvykle světlejší. Díky černému obličeji a bílé dlouhé bradce poněkud přihlouplý výraz. Působí sice neohrabaným dojmem, ale jde o celkem rychlého savce, který se pohybuje jakoby koňským cvalem a vydává bručivé zvuky.
Pakoni jsou velice pospolní a ve východní Africe lze v období sucha spatřit stáda čítající i několik desítek tisíc jedinců[1], která podnikají migrace za vodou a pastvou až 1600 km dlouhé[2]. Stáda v období rozmnožování nemívají více než 150 samic s mláďaty a 1 až 3 samce. Samci hlídkují na okrajích stáda, které udržují pohromadě a brání pásmo kolem něj, a to dokonce i během migrace. Pakoně se téměř výhradně živí trávou a potřebují často pít, proto se zdržují často blízko vody a není vyjímkou, když se zdržují ve stádech spolu se zebrami nebo s pštrosi, jelikož využívají vzájemné ostražitosti a upozorní ostatní včas náhlým útěkem. Mezi přirozené a největší nepřátele pakoně patří hlavně lvi, gepardi, psy hyenové, hyeny a u vody nejčastěji krokodýli.
Rohy mají jak samec, tak samice a obě pohlaví se od sebe liší pouze velikostí (samice je menší). Březost trvá zhruba 8,5 měsíců a samice rodí jedno mládě, které se dokáže během 3 až 5 minut postavit.
U pakoně žíhaného rozeznáváme celkem pět poddruhů, které obývají území od Keni až po Jižní Afriku.
Kudu velký - Koodoo
Kudu velký (Tragelaphus strepsiceros) je jedna z největších a nejznámějších antilop. Obývá husté akáciové porosty, skalnatou nebo kopcovitou krajinu a vyschlá koryta řek poblíž vody v jižní a východní Africe. Dospělé zvíře může vážit od 195 do 315 kilogramů (ačkoli jsou samice většinou lehčí než samci) a měřit 1 – 1,5 m na výšku a 1,95 – 2,45 m na délku.
Kudu velký má štíhlé tělo s dlouhýma a hubenýma nohama. Barva jeho srsti je velice různorodá od hnědé, šedé až po rudohnědou. Na bocích má 4 - 12 svislých bílých pruhů, které se táhnou od hřbetu až téměř k břichu. Poměrně malá hlava je většinou tmavší než zbytek těla a mezi očima má bílý pruh. Na hřbetě má krátkou, nejčastěji černou hřívu, která se táhne od hlavy až k hustě osrstěnému ocasu, který dosahuje délky 35-55 cm.
Samci jsou znatelně větší než samice a častěji projevují agresivitu, zvláště využívají vrčení a funění. Mají také dlouhou hřívu, která se táhne podél jejich hrdla a velké rohy, široce se rozbíhající ve dvojité či spirále, které by po natáhnutí mohli dosahovat až jednoho metru v průměru. Samice občas mívají menší parůžky. Nicméně samcům začínají růst rohy až od jejich věku 6 - 12 měsíců, kroutit se začnou až po druhém roce života a plně zkroucené jsou až po šestém roce života.
Kudu velký obývá území od Eritrea až k Tanzanii, Zambii, jižní Africe a Anglole, v malém množství je vysazen v Novém Mexiku. Občas je můžeme zpozorovat i v rovinách kde je množství keřů, ale těmto místem se kuduvé raději vyhýbají, jelikož se mohou stát snadnou potravou svých predátorů. Kudu velký je výhradně býložravec, který preferuje trávu, listy, výhonky, občas i kořínky a plody.
Sob polární - Reindeer
Sob polární (Rangifer tarandus) (synonyma sob arktický, anglicky reindeer) nebo karibu (synonyma jelen karibu, anglicky caribou) je volně žijící přežvýkavec z čeledi jelenovitých, který se vyskytuje v subpolárních až polárních částech severní polokoule. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu (caribou). Parohy, které má samec i samice jsou na koci zploštělé. Nohy mají široké paznehty takže se neboří do sněhu a bahna. Živí se bylinami a lišejníky, které v zimě vyhrabává ze sněhu. Poskytuje mléko, maso a kůži. A na S Evropy, Asie a Ameriky nosí břemena.